JAKÝ JE ROZDÍL V NÍZKOSACHARIDOVÝH DIETÁCH STRAVOVÁNÍ 2.DÍL

Tentokrát budeme pokračovat nízkosacharidovým stravováním nebo také nízkosacharodovou dietou.

V tomto případě se náš denní příjem sacharidů se musí vejít do 100 g, u některých lidí doporučuji tuto hranici snížit pouze na 80 g sacharidů za den. Většinou tento typ stavování využíváme při pozvolném návratu k běžné stravě právě po ketogenní dietě. Tělo si tak začne přirozeně zvykat na vyšší příjmy sacharidů a nehrozí nám jo-jo efekt.

Od běžné české stravy se tento způsob stravování liší zejména tím, že prakticky vynecháváme přílohy a nahrazujeme je zeleninou. Je to tedy strava založená na zvýšeném příjmu bílkovin, konkrétně masu, rybách, vajíčkách, kvašených mléčných výrobcích, ořeších, semínkách a dalších zdravých tucích. V jídelníčku nesmí být zařazeny žádná jídla z bílé mouky, cukry, škroby a dalšími chemickými přísadami.

Nízkosacharidové stravování má i prokazatelný vliv na náš zdravotní stav. Konzumace nízkého množství sacharidů přispívá ke snižování hladiny špatného cholesterolu. U lidí s cukrovkou je snížení obsahu cukrů důležitou podmínkou ke stabilizaci jejich krevního cukru. Obrovskou výhodou nízkosacharidového stravování je to, že prakticky nehladovíte. Bílkoviny a tuky naše tělo totiž tráví mnohem pomaleji a déle, takže nás také zasytí na delší dobu.

Měli bychom důrazně dbát na to, aby tato strava byla pestrá s dostatečným množstvím vitamínů, minerálních látek, stopových prvků i vlákniny. Předejdeme tak případným zdravotním problémům.

Pokud ale člověk chce i při tomto způsobu stravování redukovat svoji hmotnost, je vhodnější k tomu využít některou z připravených diet. Skoro každá potravina totiž obsahuje sacharidy a je velmi těžce uhlídatelné, kolik jich vlastně nakonec za den sníme. Také je tato strava natolik vyvážena i ze zdravotního hlediska, že naše tělo netrpí nedostatkem živin a není potřeba ji doplňovat potravinovými doplňky.